Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Islandký pony

24. 11. 2007

                             Islandský pony

Historie:Norští osadníci se na vulkanickém ostrově usazovali v letech 860 až 935 a ve svých otevřených lodích přiváželi i své koně. Podle pověstí byli prvními přistěhovalci náčelníci Ingolfur a Leifur z Norska, pak je následovali lidé z norských osad na Západních skotských ostrovech, v Irsku a na ostrově Man.
Po více než 900 let se na ostrov nedostala ani kapka cizí krve. Jen jednou, asi před 900 lety, došlo k pokusu zušlechtit Islandské koně orientální krví, ale se zhoubným účinkem, projevujícím se dlouhotrvající degenerací stáda. Proto se v roce 930 islandský sněm Althing, nejstarší parlament na světě, usnesl na zákoně zakazujícím dovoz jakýchkoliv cizích koní do země. V těch pradávných dobách považovali norští usedlíci koně za božstvo a symbol plodnosti. Bílý kůň býval slavnostně zabit jako oběť při slavnostních příležitostech.
Typy:Odborníci rozlišují čtyři základní typy islandských koní. Jsou to například zvířata, která původně sloužila jako soumaři a k tahu. Největší péče se věnuje vzhledu a tělesné stavbě nejlepších jezdeckých koní, u nichž se starostlivě sleduje schopnost koní využívat všech pěti chodů, jimiž se islandský kůň tak proslavil. Pak jsou tady ještě koně chovaní výhradně pro maso, které je hlavní součástí jídelníčku Islanďanů, protože na ostrově nebylo možné chovat skot vzhledem k tvrdému zimnímu období. Nejznámější typ koně je Faxafloi, chovaný na jihozápadě ostrova, kde je nejvíce dešťových srážek.

Barvy: Islanďané rozeznávají nejméně 15 různých základních typů zbarvení a jejich kombinací včetně strakáčů piebalda a skewbalda. Některé hřebčíny chovají pouze oblíbenou barvu. Například na jihu ostrova je hřebčín Kirkjubaer, který chová pouze ryzáky, mnohem sytěji zbarvené než izabely, ale s bílou hřívou a ohonem. Bohatou škálou barev svých koní se Islanďané pyšní; kromě ryzáků s bílou nebo lněnou hřívou chovají hnědáky, vraníky, bělouše, všechny odstíny plaváků a šedáků, izabely a albíny.
Chody: ( krok, klus, cval a mimochod ) a zvlášť koně s pěti chody ( krok - fetgangur , klus - brokk , rychlý cval - støkk , a dva typy mimochodu, pomalý skeid a rychlý tølt - i když to již čistý mimochod není ). Tølt je čtyřdobý chod, v tomto chodu je kůň schopen vyvinout neobyčejně prudké zrychlení.
Výška: 137 cm a může být menší než 130 cm,

Výhody:Islanďané ho nikdy nepovažují za ponyho. Ač malý , je to neobyčejně svalnaté zvíře s těžkou hlavou a mohutným tělem. Toto plemeno vyniká velkou obratností a má podivuhodně jistý chod. Dokáže nést dospělého jezdce velkou rychlostí a bez únavy. Islandský kůň je navíc velmi skromný a nenáročný na péči. Většinou se tito koně chovají polodivoce a někteří z nich jen zřídka dostávají přilepšení k sporé pastvě; v zimě je příložitostně přikrmují rybami, zejména sledi, jichž je v moři kolem Islandu zatím dostatek.

 čerpáno z knihy : Obrazová encyklopedie koní - Elwyn Hartley Edwards )

Obrazek

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

(Miku Gasaii, 9. 1. 2016 0:10)

Já to plemeno strašně miluju :3 jsou úchvatní *¬*